Slovo | Význam | Zobrazeno | Naposledy |
---|---|---|---|
vůz | vúz | 218 × | 1. 1. 1970 0:00 |
vůz - část zadku vozu | rozsochy ž1, žídło | 125 × | 1. 4. 2025 17:31 |
vůz - přední část | předek | 30 × | 3. 4. 2025 3:30 |
vůz - součást vozu | užva | 37 × | 3. 4. 2025 3:29 |
vůz celodřevěný | vúz nekutý | 52 × | 2. 4. 2025 2:07 |
vůz celodřevěný starého typu, nekutý, s malými koly | valňák, valný vúz | 11 × | 3. 4. 2025 3:33 |
vůz cikánský | búda | 122 × | 1. 4. 2025 8:35 |
vůz formanský1 | vúz furmanský - spodek zesílený, zadní kola větší, gréfy vyšší, někdy vyplétané proutím, podvázané řetězem, vrch krytý plachtou, kočí seděl v "kočírce/kelni". Gréfy se skládaly ze 4 vrlin, které byly spojeny "rozpínáky"; ve vrlinách byly "deščky, pruty a řetaze". | 124 × | 1. 4. 2025 13:43 |
vůz formanský2 | Sloužil k přepravě objemných a těžkých nákladů na velké vzdálenosti. Zapřahalo se i více koní, na nichž se i sedělo. Později jezdil jen jeden pár, k němuž se při stoupání připřahalo (kočí seděl na sedátku na předku vozu). | 64 × | 3. 4. 2025 3:27 |
vůz kravský | kravák | 109 × | 1. 4. 2025 8:20 |
vůz lehký selský žebřinový (s žebřinami vyplétanými proutím) | rakušák | 10 × | 1. 4. 2025 7:47 |
vůz malý jednospřežný (na vození hnoje do kopců) | kárník | 12 × | 1. 4. 2025 13:25 |
vůz na rozvážení sypkých nákladů | vúz nízký (spodek stejný jako u selského, vrch tvoří obrtle s klanicemi, deska "spodnica", boční desky "bočnice nebo hnojnice", vozí-li se sypké hmoty vloží se mezi ně příčná "čela") | 6 × | 5. 2. 2025 14:27 |
vůz na svážení klád | kłaďák, kłáťák | 55 × | 1. 4. 2025 11:23 |
vůz na vození hnoje | hnoják, hnojňák | 32 × | 1. 4. 2025 6:18 |
vůz novějšího typu zpevněný kováním | vúz kutý | 30 × | 1. 4. 2025 15:42 |
vůz plně naložený | fúra | 31 × | 3. 4. 2025 3:30 |
vůz poštovní | dyligenc (B) | 33 × | 3. 4. 2025 3:27 |
vůz povoznický | vúz furmanský, gréfňák, fasuňk | 32 × | 1. 4. 2025 10:22 |
vůz pro kravský potah | kravják, kravčák | 106 × | 3. 4. 2025 3:28 |
Náhodný špás
„Tákže vy máte s obžalovaným intimní poměr?“ ptá sa súdca svědkyně. „Jak dlúho?“ „Tož , pane súdca,“ praví svědkyňa, „dlúho né. Dycky akorát tak ze pět-deset minut.“
zdroj: Drvo, Vyškeřák, 3/2012